Ve společnosti, která ve svých vizuálních prezentacích glorifikuje mládí a změnu, se nerespektující chování často vysvětluje běžnými negativními obrazy stárnutí a stáří ve společnosti. Všeobecně se uznává, že povědomí veřejnosti o stárnutí a souvisejících tématech je nedostatečné a že vzdělávání o stárnutí by mělo začít v brzkém věku a zahrnovat všechny skupiny ve společnosti. Komunitní vzdělávání by mělo začínat na základních školách, aby děti poznaly kulturní hodnoty a naučily se oceňovat seniory. Podle názoru respondentů by ke vzdělávání v oblasti stárnutí mělo patřit získání určitého porozumění problémům spojeným s biologickým stárnutím a častými zdravotními komplikacemi.

Aktivní role starších lidí v komunitě přispívá k jejich respektu a začlenění. Společenské zapojení seniorů přispívá k respektu, kterému se starší generace těší v rámci komunity. Senioři se velmi často zapojují do dobrovolných aktivit, ve kterých mohou hrát aktivní roli. Menší komunity v rámci měst, kde lidé spolu žijí dlouho a znají se, jsou vnímány jako přátelštější a více začleňující. Za samozřejmou přednost se považuje, pokud senioři žijí se svou rodinou. Zůstávat v rodině pro starší lidi většinou znamená, že máte zajištěnu péči, je vám projevována náklonnost a zachováváte si své společenské postavení.

Co je v této oblasti důležité pro Město přátelské seniorům?

1. Respektující a nerespektující chování
2. Ageismus a neinformovanost
3. Mezigenerační vztahy a vzdělávání
4. Role seniorů v komunitě
5. Podpora ze strany komunity
6. Role seniorů v rodině
7. Ekonomické vyloučení

/ stručný obsah textu publikace WHO „Globální města přátelská seniorům“, 2007 /